Psychotronika

D.D.Home současnosti, slavný Uri Geller se již nespokojí s ohýbáním lžiček a svými jasnovidnými kousky. Chce pomáhat lidem, proto svojí energií aktivoval kresbu, která již mnoha lidem pomohla. Veřejnost se již mnohokráte mohla setkat s takzvanými aktivovanými obrázky. U nás v Čechách jsou asi nejznámější dva případy. Tím prvním je biotronik Tomáš Pfeifer, který v […]

Vzpomínka na proutkařského odborníka, lektora proutkařských kursů, báječného člověka Stanislav Hruda se narodil 12.2.1924 v Prostějově. Vyrůstal v Prostějově, Úvalně a v Krnově společně s rodiči Marií a Čeňkem a sourozenci Věrou, Líbou, Milošem a Jirkou. Do školy chodil v Úvalně a v Opavě. Maturoval v roce 1943 na obchodní akademii v Prostějově. Totálně byl nasazen v továrně Wikov v Prostějově. Po válce […]

Wolf Messing se narodil 10.srpna 1899 poblíž Varšavy, kdy zemřel, to není tak zcela jisté, zatímco Viktor Farkas ve své knize Nevysvětlitelné záhady tvrdí, že v roce 1966 ve veku 75 let (což nám nějak nepasuje), náš psychotronik prof. Zdeněk Rejdák se s ním setkal v roce 1967 a ješte jednou v červnu 1968.  Milan […]

Kdo dnes chce polemizovat o tom, zda MSV existuje či nikoliv, ten zbytečně marní svůj čas. MSV bylo plně prokázáno řadou regulerních experimentů. My nyní můžeme pouze sbírat zkušenosti s MSV, o jeho vlastnostech a podmínkách zvyšujících jeho úspěšnost. Někteří odvážlivci se mohou pokusit navrhnout hypotézy o jeho fyzikální podstatě. Ale to je asi tak […]

1.Úvod Jak již bylo uvedeno výše, průkopníkem této metody byl dr. J.B.Rhine z Dukeovy Univerzity ve Spojených státech. Zavedl do psychotroniky soustavné používání ESP karet. Ty které používal jsou známy jako tzv. Zenerovy karty (viz. obr.). V pokusném balíčku je 25 karet, tj. pět karet od každého symbolu. Pravděpodobnost náhodného uhodnutí je 20 %, tedy […]

Až do doby nástupu Rhineovy školy se prováděly především kvalitativní experimenty. V nich se snažíme přenášet komplexní vjemy – obrazy, představy předmětů, ap. Je zde tedy objem informací v jednom přenosu větší, než při kvantitativních pokusech. Pro jednoduchost ve výkladu, zde zavedeme označení terč pro vysílaný obraz, nebo předlohu a odpověď pro obraz nakreslený percipientem. […]