Sedím na pyramidě
Široko daleko nikdo. A nic. Jen pyramida pode mnou. A pak nekonečná písečná poušť a nad ní modrá nebeská báň. Nikde ani mráček. Nemyslím na nic. To mám nejraději. Vypnutý mozek. Nikde žádný mráček, žádná myšlenka, žádná emoce. S vyjímkou jedné. Z hluboka se nadechuji a vtahuji do sebe vesmírnou lásku. Ve svém nitru k ní přidám svou lásku a s výdechem ji vysílám do celého světa. Ke všem bytostem, ke všem lidem. I k těm co mi ublížili nebo mě nemají rádi. Sedím na pyramidě a je mi tu krásně. Nechci odtud odejít, chci zde být pořád, na věky.

Záhada kulového blesku objasněna?

Dva novozélandští vědci si myslí, že dokáží objasnit jedno z největších tajemství přírody – kulový blesk.

foto
Fotografie kulového blesku

    Tyto zářící, vznášející se koule vídané během bouřek jsou známy již od středověku. Mohou být tak malé jako tenisový míček nebo tak velké jako plážový (nafukovací) balón.

Mohou být bílé, žluté, oranžové nebo modré a údajně mají schopnost procházet okny a zdmi. Někteří lidé dokonce viděli procházet je skrze letadla.

Přes mnohé teorie a množství pokusů k vyvolání tohoto fenoménu v laboratoři, zůstal kulový blesk pro moderní vědu záhadou.

John Abrahamson a James Dinniss z univerzity v Canterbury na Novém Zélandě, navrhli teorii, že tyto éterické objekty nejsou ničím jiným, než hořícími částicemi křemíku.

Jejich experimenty ukázaly, že když obyčejný blesk udeří do země, tak se drobné částice nerostů přemění na malé částečky křemíku a jeho sloučeniny s kyslíkem a uhlíkem.

Hořící „chlupaté koule“
Tyto částice, menší než deset mikrometrů, se potom spojí do řetězů. A tato vlákna se spojí do zářící chlupaté koule která je nadnášena vzdušnými proudy. Křemíkové částice jsou velmi reaktivní a hoří vcelku pomalu, přičemž vyzařují světlo.

„Blesk proniknuvší do zemského povrchu, zahřívá jeho část na docela vyskou teplotu, což vede k jeho vypařování“ říká dr. Abrahamson.
retezec1     „A když elektrický výboj klasického blesku skončí, mají páry volnou cestu k tomu aby se uvolnily nad zemský povrch ve formě koule.
Proud horkého plynu by byl velmi podobný jako proud vzduchu vycházející z kuřákových úst, když dělá kroužky kouře, které jsou vzájemě odděleny a každý cirkuluje.“

Vědecký model předpovídá, že ohřev nad jistou kritickou teplotu by vedl k vytvoření kulového blesku, zatímco při nižších teplotách by se páry rozpustily v okolí.

Teoretický deštník
Dr. Abrahamson věří, že jejich teorie dokáže objasnit jak světelné koule procházejí skrze zdi a okna.
„Mnoho, zejména starších domů, má štěrbiny okolo oken a v blízkosti dveří“, říká. „Síť křemíkových řetězců je velmi flexibilní a pohybuje se kdekoliv ve vzdušných proudech. Takže, když vzduch prochází skrze takovou štěrbinu jako průvan, koule je shopna projít s ním a za zdí se opět přetvořit na kouli.

retezec2
Vlákna hoří pomalu

    Bohužel výzkum zatím nebyl schopen vyvolat tento jev v laboratoři. Ale dr. Graham Hubler z námořního výzkumného ústavu Spojených států, který se o tento fenomén velmi zajímá, říká, že tento výzkum je velmi slibný:
„Sledoval jsem mnohé teorie, které přišly během posledních let a některé z nich dokázaly vysvětlit všechny podoby kulových blesků. Avšak tato sjednocuje celou škálu vlastností kulových blesků pod jeden teoretický deštník. Takže se domnívám, že má velké šance být korektní.
Krásné na této teorii je to, že poskytuje šanci k experimentálnímu testování. Díky kterému můžeme ověřit zda je tato teorie pravdivá či nikoli.


Oba vědci dr. Hubler a dr. Abrahamson, stejně jako redakce Pyramidy uvítají kontakt na kohokoli kdo má nějaké fotografie, nebo videonahrávky kulového blesku. Pokud o někom víte rádi tyto informace zveřejníme nebo předáme oběma vědcům. Pište na naši adresu admin@kom.cz

Překlad článku publikovaného na BBC News on-line 3.února 2000: http://news.bbc.co.uk/hi/english/sci/tech/newsid_628000/628709.stm

Leave a Reply