Sedím na pyramidě
Široko daleko nikdo. A nic. Jen pyramida pode mnou. A pak nekonečná písečná poušť a nad ní modrá nebeská báň. Nikde ani mráček. Nemyslím na nic. To mám nejraději. Vypnutý mozek. Nikde žádný mráček, žádná myšlenka, žádná emoce. S vyjímkou jedné. Z hluboka se nadechuji a vtahuji do sebe vesmírnou lásku. Ve svém nitru k ní přidám svou lásku a s výdechem ji vysílám do celého světa. Ke všem bytostem, ke všem lidem. I k těm co mi ublížili nebo mě nemají rádi. Sedím na pyramidě a je mi tu krásně. Nechci odtud odejít, chci zde být pořád, na věky.
Přihlášení se do zpravodaje
Nechte se informovat o aktualizacích emailem.

Nová hypotéza o čarách z planiny Nazca

 

Čtenáři Ericha Von Danikena jsou s tímto fenoménem dosti dobře obeznámeni. Pro ty kdo nevědí o co jde, jen stručně. Planina Nazca se nachází na jihozápadním pobřeží Jížní Ameriky v Peru. Na tomto území jsou do země vyryty podivné obrazce. Zvláštní na nich je ta skutečnost, že jejich rozměry jsou příliš velké nato, aby bylo možné obrazce pozorovat ze země. Pokud nevzlétneme do vzduchu, jeví se nám pouze jako podivná změť čar. Teprve z ptačí perspektivy je patrná vzájemná souvislost jednotlivých čar, které sbíhají do podivných obrazců (viz. obr.)

nasca3 nasca2

Fotografie některých obrazců z planiny Nazca

Je těžko pochopitelné jak mohli staří indiáni něco takového vytvořit. Logické vysvětlení spočívá v tom, že tito prastaří obyvatelé Jižní Ameriky dokázali nějakým způsobem létat. Občas se objeví informace o tom, že staří indiáni dokázali konstruovat létající balóny. To by byla jedna možnost. Otázkou však je, zda se tato doměnka alespoň částečně zakládá na pravdě. Nepodařilo se mi zjistit na základě jakých okolností vznikla hypotéza o létání pomocí létajících balónů.

deloro

Druhá možnost by spočívala v létání pomocí větroňů. Možná jste slyšeli o tom, že ve sbírkách muzea del Oro se nachází zajímavé artefakty. Jedná se o sošky připomínající model letadla. Jako většina exponátů z tohoto muzea, jsou i tyto sošky ze zlata. Někteří vědci tvrdí, že se jedná o rybu nebo ptáka.

Pokud i Vy máte tu smůlu, že patříte mezi skeptiky, možná by jste měli vědět, že pták s rybou vypadají nějak takhle:

kanar ryba

Na vyžádání Vám s radostí zašlu i legendu k oběma obrázkům. Povšimněte si prosím zejména toho detailu, že ptáci většinou mají pouze dvě křídla, nikoli čtyři. Ocas mají obvykle vodorovně, nikoli svisle (jako kormidlo). A co se ryb týče, těm zase směřují prsní i břišní ploutve dolů, nikoli do boku. Ale prosím, pokud chcete klidně považujte letadélko z muzea v Bogotě za ptakopsa. Promiňte, za ptakorybu.

To byla malá vsuvka pro „taky vědce“ a nyní se vraťme zpět k našim letadélkům. Při testování v aerodynamickém tunelu bylo zjištěno, že jedno z těchto letadélek má skvělé letové vlastnosti. Ruský badatel Kazancev se domnívá, že bylo v silách starých Inků* sestrojit letoun bez motorového pohonu, tedy to čemu dnes říkáme větroň. V souvislosti s tím nabízí Kazancev dosud nepublikovanou hypotézu o účelu čar z planiny Nazca. Oblast, kde se obrazce nalézají je se svými vzdušnými proudy jako stvořená pro létání pomocí větroňů. Obrazce vyryté do skály mají letcům ukazovat směr obvyklého proudění vzduchu v tom či onom místě. Mají to tedy být jakési navigační značky pro piloty větroňů, sloužící k úspěšnému letu bez zbytečných pádů z oblohy.

___

*Nebo spíše některé předincké kultury. Protože se zdá, že obrazce vznikly asi 500 př.n.l., zatímco incká kultura se objevila mnohem později. (I když i toto je závěr „taky vědců“, ke kterému došli díky zjištění stáří kůlu zabořeného na konci jedné čáry. Kde vzali jistotu, že jej tam nezatloukl někdo v okamžiku, kdy byly čáry již 1000 let staré nevím. Asi jim to řekl pan Radioaktivní Izotop :-)

 

Leave a Reply