Sedím na pyramidě
Široko daleko nikdo. A nic. Jen pyramida pode mnou. A pak nekonečná písečná poušť a nad ní modrá nebeská báň. Nikde ani mráček. Nemyslím na nic. To mám nejraději. Vypnutý mozek. Nikde žádný mráček, žádná myšlenka, žádná emoce. S vyjímkou jedné. Z hluboka se nadechuji a vtahuji do sebe vesmírnou lásku. Ve svém nitru k ní přidám svou lásku a s výdechem ji vysílám do celého světa. Ke všem bytostem, ke všem lidem. I k těm co mi ublížili nebo mě nemají rádi. Sedím na pyramidě a je mi tu krásně. Nechci odtud odejít, chci zde být pořád, na věky.
Přihlášení se do zpravodaje
Nechte se informovat o aktualizacích emailem.

Stanislav Hruda

Vzpomínka na proutkařského odborníka,

lektora proutkařských kursů,

báječného člověka

Stanislav Hruda se narodil 12.2.1924 v Prostějově. Vyrůstal v Prostějově, Úvalně a v Krnově společně s rodiči Marií a Čeňkem a sourozenci Věrou, Líbou, Milošem a Jirkou. Do školy chodil v Úvalně a v Opavě. Maturoval v roce 1943 na obchodní akademii v Prostějově. Totálně byl nasazen v továrně Wikov v Prostějově. Po válce pracoval na Národním výboru v Krnově, později na Krajském národním výboru v Ostravě. Jako voják základní služby se zúčastnil bojů s benderovci na Slovensku. Je nositelem několika československých vojenských vyznamenání. V československé armádě byl až do roku 1958 a dosáhl hodnosti majora. V době svého povýšení do této hodnosti byl nejmladším majorem tehdejší československé armády. V armádě působil v jejím kartografickém ústavu a je autorem celé řady mapových listů na celém území tehdejšího Československa.

Od roku 1958 pracoval jako důlní měřič na dole President Gottwald v Horní Suché, později na Generálním ředitelství OKD a Imge jako báňský inspektor. Externě učil na hornické průmyslové škole v Ostravě. V době činnosti na KNV v Ostravě se seznámil se svou manželkou Olgou, rozenou Košťálovou. Spolu vychovali jediné syna Pavla. Manželka v roce 1997 na podzim po těžké nemoci zemřela. Svou ženu trpělivě a obětavě ošetřoval, povzbuzoval a utěšoval. Její smrt velmi těžce nesl a stále na ni vzpomínal. Byl vždy vzorným otcem, nadšeným a hrdým dědečkem. Svá vnoučata Ivu a Ondřeje měl velmi rád.

V sedmdesátých letech lokalizoval v Ostravsko-karvinském revíru desítky zapomenutých a zasypaných důlních děl. Jeho metoda pomocí virgule byla nejspolehlivější, nejpřesnější, nejrychlejší a nejlevnější.

Na vysvětlení: Několik hodin před oslavami “Dne horníků” se propadlo jeviště do špatně zajištěné zapomenuté staré šachty. To bylo pro vedení OKD signálem, že je zde reálné nebezpečí dalších podobných událostí, které by už nemusely dobře skončit. Celá řada skrytých důlních děl byla totiž na veřejných prostranstvích nebo místech s přístupem veřejnosti. K dispozici bylo pouze přibližné určení místa – tady někde. S velkou přesností lokalizoval polohu těchto děl a určil i mocnost ucpávky, případně přítomnost kaveren. Kontrolní vrty vždy potvrdily přesnost jeho údajů.

Proutkařství se stalo jeho největším koníčkem. V hledání studní, geopatogenních zón a starých důlních děl pomocí virgule byl uznávaným a úspěšným odborníkem. Terénní práci veřejně předvedl v r. 1979 ve filmu “Kouzelný proutek” natočený Jitkou Pistoriusovou. V té době většina proutkařů tajila svoji práci. Standa, jak jsme mu říkali, ochotně vysvětloval a zasvěcoval do tajů na proutkařských kurzech pořádaných CKM SSM na Živohošti v letech 1986 – 87. Poté z Rudolci, kde školení v roce 1992 bylo ukončeno kvalifikační zkouškou. Z 543 kurzistů zkoušku složilo 22 osob. Za tímto účelem sepsal učební a zkušební text. Učebnici uznalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Klubu virgule Liberec byla udělena akreditace pro obor 904 528 – proutkařství, s právem vydávat osvědčení.

Byl velmi muzikální, sám se naučil hrát na několik hudebních nástrojů, v poslední době hrál na mandolínu. Měl vzácný smysl pro humor, byl skromný a nenáročný. Rád dělal ostatním radost. Spolu s manželkou vlastnili rekreační chalupu v Nových Heřminovech, kterou celou řadu let zveleboval a opravoval. Zde strávil celou řadu pěkných chvil se ženou, rodinou syna, vnoučaty a sousedy.

Zemřel nečekaně dne 8.5.1998 v ranních hodinách.

Kdo jste ho znali, vzpomeňte.

Čest jeho památce !

Jan Vlasák

 

Stanislav Hruda byl za svoji činnost na poli proutkaření navržen na udělení čestného členství Klubu psychotroniky a UFO in memoriam.

Výbor KPU

 

Z časopisu ZAZ (Západočeský archeoastronautický zpravodaj) č.5 roč. 1998

Leave a Reply