Sedím na pyramidě
Široko daleko nikdo. A nic. Jen pyramida pode mnou. A pak nekonečná písečná poušť a nad ní modrá nebeská báň. Nikde ani mráček. Nemyslím na nic. To mám nejraději. Vypnutý mozek. Nikde žádný mráček, žádná myšlenka, žádná emoce. S vyjímkou jedné. Z hluboka se nadechuji a vtahuji do sebe vesmírnou lásku. Ve svém nitru k ní přidám svou lásku a s výdechem ji vysílám do celého světa. Ke všem bytostem, ke všem lidem. I k těm co mi ublížili nebo mě nemají rádi. Sedím na pyramidě a je mi tu krásně. Nechci odtud odejít, chci zde být pořád, na věky.
Přihlášení se do zpravodaje
Nechte se informovat o aktualizacích emailem.

Wolf Grigorjevič Messing

Wolf Messing se narodil 10.srpna 1899 poblíž Varšavy, kdy zemřel, to není tak zcela jisté, zatímco Viktor Farkas ve své knize Nevysvětlitelné záhady tvrdí, že v roce 1966 ve veku 75 let (což nám nějak nepasuje), náš psychotronik prof. Zdeněk Rejdák se s ním setkal v roce 1967 a ješte jednou v červnu 1968.  Milan Kruml ve svém článku v Mladém světě uvádí také rok 1966, ale z jeho článku je zřejmé, že čerpal z knihy V.Farkase. Redakce časopisu Gemma zjistila, že podle sovětského kulturního střediska v Praze zemřel V.Messing v roce 1984 v Moskve.
Pocházel ze silně věřící židovské rodiny, která si přála aby se z něj stal rabín. Rabínskou školu však navštevoval pouze do svých jedenácti let, kdy nespokojen s životem plným motliteb utekl z domova. Vydal se do širého světa v němž se brzo proslavil jako jasnovidec. Jeho sláva se rozšírila natolik, že jej v roce 1915 pozval Albert Einstein do svého vídeňského bytu, kde byl představen také Sigmundu Freudovi. Pánové s ním provedli několik úspešných pokusů, jedním z nich byl Freudův mentální příkaz: „Jdi do koupelny a tam v malé skříňce vezmi pinzetu a s tou potom vytrhni Einsteinovi tři vousy.“ Úspešně s ním experimentoval také Ghándí v roce 1927.
Když se v Polsku začal roztahovat pán s knírkem, nebylo v něm pro Messinga – žida a navíc komunistu dostatečně bezpečno. Zejména poté, co předpověděl krutou německou porážku Sovětským svazem, bude-li Německo postupovat dále na východ. Tato prognóza prošla polskými novinami. Což velmi rozčílilo samotného Hitlera a na Messingovu hlavu byla vypsána odměna ve výši 200 000 ríšských marek. Poté co byl zajat gestapen na jedné Varšavské ulici a uvězněn, byl nucen k útěku použít svých schopností. Vnutil hlídačům svou vůli, aby se všichni shromáždili ve vzdálené části budovy. Ješte téhož večera dosáhl ruských hranic.

Tam byl zatčen, pričemž mu dustojník KGB sdělil, že jasnovidci jsou v Sovětském svazu nežádoucí, protože de facto neexistují. Nabídl protidůkaz. Jeho pověst byla tak významná, ze si na něj udělal čas sám Stalin. A stejně jako v pohádkách mu byly uděleny tři úkoly.

1) Vyloupit banku.
2) Utéci ze střežené budovy.
3) Dostat se bezprostředně ke Stalinovi.
ad 1) Vyloupení banky.

Stalin věděl o údajné Messingově schopnosti projektovat své myšlenky do mysli jiných, proto mu dal za úkol, aby z moskevské banky, kde nebyl vůbec znám přinesl sto tisíc rublů.

W. Messing ve své autobiografii píše: „Šel jsem k pokladníkovi a podal mu prázdný papír, vytržený ze školního sešitu. Pak jsem otevřel aktovku a položil ji na pokladní pult. Postarší pokladník se díval na papír jako by to byl příkaz k platbě. Otevřel sejf, vyndal z něho požadovanou částku a podal mi ji. “
Messing vložil peníze do aktovky a poodešel opodál ke dvěma oficiálním svědkům, kteří pokus sledovali. Když zjistili, že je vše v pořádku, Messing se vrátil k přepážce a začal vracet peníze. Bankovník se chvíli díval nechápavě na něj, chvíli na peníze. Když mu bylo vysvětleno co se stalo, vyhledal   „příkaz k platbě“, podíval se na něj a zhroutil se – dostal srdeční záchvat.
ad 2) Útěk ze střežené budovy.

Stalin nařídil, aby Messinga přivedli do důležitého centra vládního úřadu, kde nařídili třem různým strážním skupinám, aby mu za žádných okolností nedovolili opustit místnost ani budovu.

„Tento příkaz jsem vyplnil bez jakékoliv námahy. Jakmile jsem vyšel na ulici, nemohl jsem odolat pokušení obrátit se a zamávat nahoru do oken vysokému státnímu úředníkovi, který se díval na ulici.“
ad 3) Dostat se bezprostředně ke Stalinovi.

Stalin řekl Messingovi: „Přijď do mé rezidence v Kuncevu“. Stalinova osobní chata byla 24 h denně střežena příslušníky KGB, kteří se pohybovali i v jeho těsné blízkosti. Bez zvláštního povolení bylo nemožné se k němu dostat.

Když několik dní poté Stalin udiveně zíral na Messinga ve své pracovně, dostalo se mu náležitého vysvětlení: „Vsugeroval jsem jim, že jsem Berija“.

Pozn.: Berija, šéf KGB byl častým a respektovaným hostem u Stalina. Vnější podoba s Messingem zde nebyla žádná.
Stalin byl ohromen a povolil Messingovi volný pohyb v Sovětském svazu, přičemž zde mohl i vykonávat svoji mentální práci. Údajně až do své smrti spolupracoval s tamnější vládou.

Leave a Reply