Sedím na pyramidě
Široko daleko nikdo. A nic. Jen pyramida pode mnou. A pak nekonečná písečná poušť a nad ní modrá nebeská báň. Nikde ani mráček. Nemyslím na nic. To mám nejraději. Vypnutý mozek. Nikde žádný mráček, žádná myšlenka, žádná emoce. S vyjímkou jedné. Z hluboka se nadechuji a vtahuji do sebe vesmírnou lásku. Ve svém nitru k ní přidám svou lásku a s výdechem ji vysílám do celého světa. Ke všem bytostem, ke všem lidem. I k těm co mi ublížili nebo mě nemají rádi. Sedím na pyramidě a je mi tu krásně. Nechci odtud odejít, chci zde být pořád, na věky.
Přihlášení se do zpravodaje
Nechte se informovat o aktualizacích emailem.

Mimosmyslové vnímání – Kvalitativní pokusy

Až do doby nástupu Rhineovy školy se prováděly především kvalitativní experimenty. V nich se snažíme přenášet komplexní vjemy – obrazy, představy předmětů, ap. Je zde tedy objem informací v jednom přenosu větší, než při kvantitativních pokusech. Pro jednoduchost ve výkladu, zde zavedeme označení terč pro vysílaný obraz, nebo předlohu a odpověď pro obraz nakreslený percipientem. Dnes se opět používají především kvalitativní experimenty.      Nestává se často, aby byla odpověď naprosto shodná s terčem. Většinou jsou si pouze podobné. Tyto experimenty se provádějí následujícím způsobem. Provede se například deset pokusů, potom se předloží deset terčů i deset odpovědí nezávislému soudci nebo soudcům a ti se je pokusí, na základě podobnosti, spárovat. Výsledek se porovná se skutečností.
Jedním z prvních badatelů na tomto poli byl spisovatel Upton Sinclaire, který se svojí manželkou provedl, v letech 1928-1930, 290 přenosů. Z toho bylo 65 (23%) plně úspěšných, 155 (53%) částečně a 70 (24%) neúspěšných.
V novodobé psychotronické historii se provedla řada úspěšných kvalitativních experimentů. Za všechny zde uveďme opět pokusy s Urim Gellerem ve Stanfordském výzkumném institutu. Geller měl hádat třináctkrát, byla mu dána možnost, aby v případě, kdy si není jist neodevzdal žádnou odpověď, to se stalo ve třech případech. Zbylých 10 odpovědí bylo spolu s terči předáno dvěma nezávislým soudcům. V případech, kdy G odevzdal víc obrázků k jednomu terči, byly odevzdány společně jako jedna odpověď. Oba soudci určili spárování shodné se skutečností, ve všech desíti případech !!! Pravděpodobnost, že by se to stalo náhodou u jediného soudce je 1:(10!) tj. 1 : 3 628 800. Můžete si prohlédnout některé z oněch desíti přenosů na obrázku

geller1

Related Posts

  • 44
    Kdo dnes chce polemizovat o tom, zda MSV existuje či nikoliv, ten zbytečně marní svůj čas. MSV bylo plně prokázáno řadou regulerních experimentů. My nyní můžeme pouze sbírat zkušenosti s MSV, o jeho vlastnostech a podmínkách zvyšujících jeho úspěšnost. Někteří odvážlivci se mohou pokusit navrhnout hypotézy o jeho fyzikální podstatě. Ale to je asi tak…
    Tags: msv, pokusů, pokusy
  • 39
    1.Úvod Jak již bylo uvedeno výše, průkopníkem této metody byl dr. J.B.Rhine z Dukeovy Univerzity ve Spojených státech. Zavedl do psychotroniky soustavné používání ESP karet. Ty které používal jsou známy jako tzv. Zenerovy karty (viz. obr.). V pokusném balíčku je 25 karet, tj. pět karet od každého symbolu. Pravděpodobnost náhodného uhodnutí je 20 %, tedy…
    Tags: pokusů, msv, tj, u, experimenty, pravděpodobnost, stalo, výzkumném, všech, institutu

Leave a Reply