Sedím na pyramidě
Široko daleko nikdo. A nic. Jen pyramida pode mnou. A pak nekonečná písečná poušť a nad ní modrá nebeská báň. Nikde ani mráček. Nemyslím na nic. To mám nejraději. Vypnutý mozek. Nikde žádný mráček, žádná myšlenka, žádná emoce. S vyjímkou jedné. Z hluboka se nadechuji a vtahuji do sebe vesmírnou lásku. Ve svém nitru k ní přidám svou lásku a s výdechem ji vysílám do celého světa. Ke všem bytostem, ke všem lidem. I k těm co mi ublížili nebo mě nemají rádi. Sedím na pyramidě a je mi tu krásně. Nechci odtud odejít, chci zde být pořád, na věky.
Přihlášení se do zpravodaje
Nechte se informovat o aktualizacích emailem.

Mimosmyslové vnímání – Kvantitativní experimenty

1.Úvod

Jak již bylo uvedeno výše, průkopníkem této metody byl dr. J.B.Rhine z Dukeovy Univerzity ve Spojených státech. Zavedl do psychotroniky soustavné používání ESP karet. Ty které používal jsou známy jako tzv. Zenerovy karty (viz. obr.). V pokusném balíčku je 25 karet, tj. pět karet od každého symbolu. Pravděpodobnost náhodného uhodnutí je 20 %, tedy pět správně uhodnutých karet můžeme považovat za náhodu.zener

Abychom dosáhli:

a) 9 správných uhodnutí, museli bychom provést pokus 20 x,
b) 11 – 100 x,
c) 13 – 1000 x,
d) 25 – 298 023 223 876 953 125 x.

Dosáhneme-li těchto hodnot častěji, je jisté, že k odhadu výsledků nedošlo pouhou náhodou a že je zde ve hře ještě jiného. My věříme, že je to MSV. Dokonce i výsledku d) bylo několikrát dosaženo.

Alternativou Zenerových karet, jsou karty Soalovy. S obrázky zvířat (slon, lev, zebra, žirafa, pelikán). Zde jsou výpočty stejné jako u Zenerových karet.

2. Rhineovy experimenty.

 

student A.J.Linzmayer
– 21 uhodnutých ze 45 – pravděpodobných je 9,
– 238 ze 600 – pravděpodobných je 120,
– 21 z 25, z toho 15 za sebou,

student Hubert Pearce
– provedl 450 pokusů tj.11 250 karet s průměrem 9 z 25,

student George Zirkle
– několikrát 22 z 25,
– 26 z 50, z toho 25 za sebou,

3. Experimenty S.G.Soala.

 

dva mladí bratranci
– 600 pokusů tj. 15 000 karet, s průměrem 9 z 25.
* Z toho dvakrát se podařilo určit všech 25!
* čtyřikrát 24 !
* čtyřicetkrát mezi 19 a 23

Malá úvaha k 25 uhodnutým kartám z 25.

Jak jsme si uvedli výše, pravděpodobnost tohoto jevu je 1 : 298 023 miliardám, vezmeme-li v úvahu, že na Zemi je asi 4,5 miliard lidí, vychází nám na každého 298 023:4,5 = 66 227 pokusů. Kdyby provedení jednoho pokusu trvalo 10 minut, má se veškerá populace na Zemi čím bavit po dobu jednoho a čtvrt roku. A zde v Soalových experimentech se to stalo dvakrát v šesti stech sadách. To nelze považovat za náhodu, ani v těch nejbujnějších fantaziích.

4. A navrch dva stoprocentní !!!

V roce 1974 provedli na Stanfordském výzkumném institutu několik experimentů s MSV u Uriho Gellera. Ten je široké parapsychologické veřejnosti znám, spíše svým ohýbáním lžiček. Ale jak se zdá, ani jeho MSV schopnosti nejsou zanedbatelné. Ve Stanfordu provedli mmj. následující pokus s běžnou hrací kostkou: Umístili ji do krabičky a prudce s ní zatřepali, potom ji položili na stůl. U.Geller seděl v jiné místnosti a měl „uhodnout“, která plocha kostky je nahoře. Pokus se opakoval desetkrát, přičemž byla dána Gellerovi šance, aby pokud si není jistý neodpovídal. To se stalo dvakrát, z ostatních osmi pokusů uhodl všechny. Pravděpodobnost tohoto jevu je: 1 : 1 000 000!
Připomeňme zde, že tentýž Uri Geller, ve stejném výzkumném institutu a ve stejnou dobu dosáhl u jiného, kvalitativního experimentu úspěchu 1: 30 000 000. Opravdu podivná souhra náhod! Nemyslíte?

Druhým případem se stoprocentním úspěchem je případ pokusu dr. Milana Rýzla s panem Štěpánkem. Ten podával vynikající úspěchy po dobu desíti let, s nejrůznějšími badateli. Za nejúspěšnější, lze považovat pokus, ve kterém dr.Rýzl uvažoval následujícím, geniálním způsobem: Jestliže dosahujeme sice nadprůměrných, ale nikoliv stoprocentních úspěchů, znamená to, že MSV působí jen někdy. Provedeme-li dostatečný počet pokusů se stejnou sadou,u každé karty si zaznamenáme všechny předpovědi a potom pro každou kartu vybereme tu předpověď, která se vyskytne nejčastěji, měl by se výsledek maximalizovat. Pro úplnost uveďme, že pokusy byly prováděny pouze se dvěma druhy karet, rozlišenými barevně a zalepenými v obálce.
Dr.Rýzl tedy předložil p.Štěpánkovi sérii 15-ti cílů doslova několiksetkrát za sebou. Na konci pokusu bylo všech 15 cílů určeno správně, tedy 100%-ní úspěch, při pravděpodobnosti 1:32 767 000 000.

Myslím, že výše uvedená statistika hovoří za vše. Tolikeré opakování tak dobrých výsledků na jedné planetě a v jednom vesmíru, nelze považovat za náhodu. Nehledě k tomu, že tohle byly pouze špičky ledovce. Za poslední desetiletí byla provedena řada experimentů, ve kterých se dosahovalo výrazných, nadprůměrných výsledků.

 

Related Posts

  • 39
    Až do doby nástupu Rhineovy školy se prováděly především kvalitativní experimenty. V nich se snažíme přenášet komplexní vjemy - obrazy, představy předmětů, ap. Je zde tedy objem informací v jednom přenosu větší, než při kvantitativních pokusech. Pro jednoduchost ve výkladu, zde zavedeme označení terč pro vysílaný obraz, nebo předlohu a odpověď pro obraz nakreslený percipientem.…
    Tags: experimenty, stalo, měl, výzkumném, experimentů, všechny, institutu, u, pravděpodobnost, všech
  • 36
    Kdo dnes chce polemizovat o tom, zda MSV existuje či nikoliv, ten zbytečně marní svůj čas. MSV bylo plně prokázáno řadou regulerních experimentů. My nyní můžeme pouze sbírat zkušenosti s MSV, o jeho vlastnostech a podmínkách zvyšujících jeho úspěšnost. Někteří odvážlivci se mohou pokusit navrhnout hypotézy o jeho fyzikální podstatě. Ale to je asi tak…
    Tags: msv, karet, pokusů

Leave a Reply